Nový Zéland 2004-2005 O úroveň výš
Thumbnail

Dusky Track

Dusky sound je místem, kde poprvé na Zélandu přistál kapitán Cook. Dnes je toto místo přístupné jen po moři nebo osmidenním trekem převážně deštným pralesem ale také přes sedla nad hranicí lesa. Bahno a voda jsou na něm všudypřítomné, a proto není příliš frekventovaný, což bylo přesně to, co jsme hledali.

Thumbnail

Mt. Aspiring National Park

Mt. Aspiring National Park je od Fjordlandu velmi odlišný, i když od něj není až tak daleko. Jsou zde dlouhá široká údolí s alpskými loukami, mnohem méně ale mnohem klasičtějšího lesa, vyšší hory a opravdové ledovce. Náš přechod Cascade Saddle v tomto parku určitě patří k tomu nejlepšímu, co jsem na Zélandu viděl a podniknul.

Thumbnail

West Coast

Pod pojmem West Coast se myslí úzký ale velmi dlouhý pás země podél Tasmánského moře, který je znám extrémně špatným počasím a je velmi řídce zalidněn. Fotografie z tohoto pobřeží jsou zejména z našeho výletu k horkému prameni v Copland Valley a z Inland Pack Tracku, který podstatnou část vede korytem říčky.

Thumbnail

Arthur's Pass National Park

Arthur's Pass National Park je typický vysokými horami, suťovými svahy a dravými řekami, které si razí cestu jak hlubokými soutěskami, tak i širokými záplavovými koryty. Při první návštěvě nás obavy o bezpečnost trasy a počasí přiměly jeden trek vzdát. Já sám jsem se do oblasti později ještě ale vrátil a vylezl na Avalanche Peak, prý jednu z nejhezčích jednodenních túr na celém Zélandu.

Thumbnail

Nelson Lakes National Park

Nelson Lakes má nejen vždy alespoň o trochu lepší počasí než většina Zélandu, ale navíc i nádherné hory tyčící se přes dva tisíce metrů vysoko. A potom také samozřejmě krásná jezera. Já jsem v tomto národním parku velmi pookřál, protože po více než dvaceti dnech převážně deštivého a studeného počasí zde bylo týden sluníčko a modrá obloha.

Thumbnail

Mt. Cook National Park

Do Mount Cook National Park jezdí turisté, aby na vlastní oči viděli nejvyšší horu země Mt. Cook, a odjíždí většinou zklamaní, protože přes mraky, které hřeben snad nepřetržitě vyrábí, neviděli vůbec nic. Chvíli to vypadalo, že to bude i můj případ. Po jednom škaredém dni ale následovalo několik pohádkově jasných a tak jsem se kochal, protože bylo čím.

Thumbnail

Abel Tasman Coastal Track

Abel Tasman Coastal Track je nejfrekventovanější pěší tůra v zemi, další spousta lidí jezdí kolem v mořském kajaku a ti nejhorší přijedou tábořit motorovým watertaxi. Čestnou výjimkou je nejsevernější úsek, kde nikdo není, protože rádobyturisty už to nebaví, watertaxi tam nejezdí a kajakovat se tam nesmí. Tam bylo vážně hezky.

Thumbnail

Tongariro National Park

Přestože jižní ostrov je oproti severnímu mnohem hezčí, a zajímavější, existuje na tom severním přinejmenším jedno místo, které se jižnímu vyrovná, a to sopečný Tongariro National Park. Je zde prý nejlepší jednodenní trek v zemi, Tongariro Crossing. To bohužel znamená, že je až přespříliš populární, ale těch pár hodin, co člověk jde s davem, než odbočí někam jinam, stojí za to.

Thumbnail

Další místa Severního ostrova

Zde najdete snímky z některých dalších oblastí severního ostrova, které jsem navštívil. Na prvních dvou je sopka Mt. Taranaki, na kterou jsem ale kvůli počasí nevylezl. Následují obrázky všelijakých geotermálních úkazů kolem jezera Taupo a nakonec nabízím záběry z Aucklandu, velmi sympatického města, ze kterého jsem ze Zélandu odlétal.